Oficiální stránky AC Sparta Praha Cycling

Trénink na trati Tour de Brdy

Pá - 25. Září 2015, 14:28 - Zdeněk Rubáš

zítra sobota 26.9. v 10.hodin oficiální trénink a projetí dlouhé trati 67km při Tour de Brdy. Sraz na startu ve Strašicích u restaurace Berten.( na MTB i silnici)

Trasa MTB 35 km se bude projíždět v úterý 16.00 hodin ze Strašic.
Těšíme se na vaši účast.
a co bylo vloni....


pár Vinohradských dojmů z trati na Tour de Brdy
Už na POSu jsem zaslechl, že kdo Tour de Brdy nepíchne,tak je na bedně. S touhle myšlenkou přijíždím k registraci, u stolu potkávám dobře naladěného Strejdu a Vousáče, co tahá jednu hlášku za druhou. Jeho peprný koncert nad dnešní kvalitou tratě zakončený otazníkem , "za kolik to bude letos, loni jsem si nasadil latku na 5000.-Kč za opravy". Začínám být v rozpacích, jestli vůbec na start chci.... Po startu začínám očuchávat asfalt,dírám se snažím vyhybat a v nejhorším je skákat zož stojí dost sil a o plynulosti jízdy se vůbec nedá bavit. To využíval bikeři,který díry neřešej a cedej se mezi nás. Po pár kilometrech ve stoupání mi odjíždí první balík s Kaprem, no nic, udržuji si své tempo a s vytvořenou cca 10členou skupinou včetně Standy Vohníka ukrajujeme další kilometry děr. Před nájezdem pod hráz v pravotočivé zatáčce to Standa přepísk a lehá na štěrku, vypadá v pohodě a během chvilky si nás docvakává. Po rozdělení tratě si jeden spartan nechutně odflusne směr já, vyhybám se hnusu a v tom pššššššš od zadního pláště. Stavím,skáču do škarpy a snažím se vyměnit duši, smutně sleduji,kdo všechno projíždí kolem..... po cca 4minutách nasedám a jedu díra nedíra...už vlastně nemám co stratit, jen získat. Asfalt se mění v kamenitý sjez ,kde za každým keřem se někdo pere s pumpičkou, přenáším váhu na předek a přeji si bejt na pevném asfaltu v balíku předemnou,což během pár km se mi daří a tahám až do cíle......tam jen letmo zkontroluji zadní plášt" řízlej bok cca 1cm, škoda ho, po 300km jde do koše" a osma na předním kole, kurna, Ksyria....naštěstí to byl jen jeden drát, co vyskočil ze sedla.... No co dodat, ručičky mé.... , kdyby vám ta výměna šla o cca 30sekund rychleji, tak bych přijel před markusákama a ty dva body by mně popostrčili na druhé místo v UAC....a kdybych nejel vůbec,tak bych se posunul na místo čtvrté. Jsem vlastně nad míru spokojen a užívám si krásného pocitu z první sezony....
• Helmuth – Já nepíchal!
Jel jsem to letos podruhé, takže mezi účastníky spíš za mazáka, kdekomu tohle stačí zažít jen jednou. No ale třeba Fousáč, kterého to loni stálo 5 tisíc, nechybí. Oranžová účast chabá, beru to optimisticky tak, že nás pět je tvrdé jádro. Je tu ovšem ještě jedno tvrdší: Pistachio a Kapr, kteří si dvě hodiny před startem střihli v Praze časovku. Neuvěřitelné.
Příprava: odolné pláště 25 - co na nich Honza Tajč objel Afriku, odmontovat co může uletět, ostatní utáhnout, bombičku, dávat pozor na díry a hlavně na bikery!!
Z loňska už vím, že mě v prvním táhlém stoupání přegumuje 100 bikerů, tak jsem se propadl v pohodě bez depresí. Hodně daleko za čelem MTB to osaměle předjíždí Jirus. Je neuvěřitelné, že se odsud prodral až na bednu.
Z bikerů jde strach, hned v prvním sjezdu si přede mnou zastavuje skupinka, jeden má dokonce kolo naštorc – chtějí spravovat, dozadu se nikdo nepodívá. Hrůza. Okolo mě nadávaj, já říkám: "bikeři", ale měl jsem držet hubu, ve skupině je jich většina.
Sotva na 20 kilometru mi padá taštička, protože jsem do ní cpal tu bombičku a blbě jí utáhl. Kua! Nějak nemůžu rychle vykoumat, jak se mají ty pásky správně promotat, tak jsem chytl až třetí grupu. Šťastná náhoda – je v ní Strejda – paráda, je jasný že pojedeme Áčko forever.
Jsme sehraný. Pravidelně se spolu střídáme, Stejda jede rovnoměrný tempo, tajně mu už dávno říkám Tempomat. Paranoiu z bikerů mám furt, tak ve sjezdech se snažím jet čelo. Výsledkem je, že přejedu první šipku na hráz a jedu už radši rovně, zatáčka je moc ostrá a je tam šotolina. Strejda za mnou to zkusil zatočit a padá naproti do škarpy. Je mi hrozně, po těch chytrejch radách, aby všichni jeli opatrně, jsem zmasakroval kamaráda. Naštěstí to byl jen takovej polo-pád, nic mu není a jedeme hned dál.
¾ závodu jedeme spolu a mně se jede čím dál líp. Pravá kruťárna začíná u Padrťských rybníků, tady jsou škarpy poseté defekty po desítkách, body sbíráme lopatou. Jsem svině – nálada mi vyložené stoupá.
Dlouhý sjezd a rovinu do Strašic pěkně drtíme, visí za námi v háku 10 bikerů, nejde je utrhout, tak jim bohužel sjíždíme pár soupeřů. Stoupák před cílem Strejda vypustil, já si úspěšně ale zbytečně zaspurtoval - jediný silničář, který tam s námi byl, píchnul těsně před cílem. V cíli koukám, že ten šílenec jel na Zippech – no to mohlo bejt drahý.
Pane Rubáši, jen houšť. Pro železnou Spartu by se ostatně ani nehodilo, aby pořádala nějaký lehký závody.
• Honzis – Brdy z nudy aneb dojet a bedna, nummer jedna
Tvl co dělat v sobotu, když šternberk celkem ušel? Jsou tady Brdy - dycky jsem zničil matroš, ale zase startovný za dáčo a GT to jistí, takže jo, jedém! Odvoz se řeší - ráno do Struhařova k Radimovi, ve Strašicích nasát atmošku - vedle mě stojí Milan Kadlec - nespi! 2min do startu říkaj mu, vedle zívá Kalojíros z Bauknechtu, ostatní Sparťani se culí, Zahrada vystajlovanej, je tady celkem našlapáno Atmoška zhoustne poté, co nám dolítnou na záda bikeři a mísí se do balíku. Díry moc neřeší, takže o zábavu postaráno. Ze Zaječova se to porcuje Nejni kyslík, nejni čas ptát se kdo tady je \ Drtím 53/23, kroutím se, 20 lidí mizí, i bikeři Kurňa, je tady ovšem Jirus na biku, Kapr + nějací zoufalci z Dukly a tak Za kostkama chvíli na malou, páč se nohy zastavily, ale hned se to rozjelo do Obecnice - pade přes jámy, nadávek hodně, ráfky zvoní a je tu Obecnice. Dlouhej kopec, málem si vystupuju, ale na 53/23 to zase rozjíždím a nahoře vidíme naposled čelní grupu se zaváděcím autem. Točíme, valíme k Pilské, chvíli voraz, pak zas doraz Hup sem, hup tam, štěrčíček, 11C, vypálený plíce. Sklená Huť, padák k Nepomuku a furt gruppo compacto. Dovalíme na bufet, Jirus se loučí a my se loučíme s asfaltem Sjezdík, dole jámy, au au, kostky, jámy, bordel, bahýnko, klacky, listí ... Dobrá směska, klasická "Rubášovina". Mastíme to, já radši vzádu, vyplatilo se, jeden sjezdík byl tak vypečenej, že někteří si ho prohlídli i z okolní trávy a někteří ještě pár minut s pumpičkama v ruce Yes, přežil jsem, 28mm balóny, svařený GT rám z roku 2001 a jak to jede - tank and punk! Jsem tu s Kaprem a nějakým žluťáskem. Teď hlavně dojet! Trať je zkrácená, žádný Trokavec, mastíme po asfaltce někudy lesem, km naskakují, nálada stoupá, bohužel jaksi dochází síly ... Naštěstí Kapr dře na špici a my se vezeme, díky hochu! Přejedeme trojku vykecávajících Dukláků asi padesátkou Hele, 5km do cíle, vypadá to nadějně. Dole vlezu na špic, jsme ve Strašicích! Nekecej, já to letos dojedu bez defektu! Vidíme v dáli dres CFC a Lawi, ale už je nedorazíme, kostky jedu z čela, neřeším nic a nikoho. Uvisel jen jeden týpek, který mě na stovce přešpurtoval, ale to neva, jsem 14tej, zásek 7minut na Hunala, ale kupodivu jsem záhadně "vyhrál" kategorii 30-39let My po*er, na bednu zvou skoro každýho Zamávat do publika z prvního fleku, se mi asi dlouho nepoštěstí. Jo stačí vzít GT, odolné pláště, jet "jistotu" a počkat, až závoďáci přetaví své snažení k exkurzi mimo trať nebo k potrénování výměny duše Mazéc dneska - snad škoda, že ta sezóna skončila Ze Sojovic od mistra domů po ose, doma K.O. ale šťastnej